Anotace
Představení prezentací a jednotlivých přednášejících pro knihovnickou konferenci, která proběhla 21. března 2024.
Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D.
Anežka Kuzmičová vystudovala Univerzitu Karlovu a Stockholmskou univerzitu, dnes pracuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Je průkopnice disciplíny, která představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé, její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu.
V roce 2022 obdržela prestižní cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy.
ANOTACE:
Čtení je aktivní život, ne jeho protiklad
Práce mé výzkumné skupiny při Univerzitě Karlově (2020-) se zaměřuje na dětský prožitek čtení. Společně s dětmi v něm boříme zavedené představy o tom, co je „správné“, a čtení chápeme jako formu aktivního života – ne jeho protiklad. Od čtení fikce jsme nedávno přesunuli pozornost k informačnímu čtení, jež se většinou nesprávně chápe jako utilitární, neprožitkové. Představím například naše kreativní pomůcky, které můžou v knihovně i jinde dětem pomáhat při výběru nonfikce a v úvahách nad tím, co je na ní baví.
Reading is active living, not its opposite
My research group at Charles University (2020-) explores how reading is experienced by children. With our young research participants, we challenge accepted notions of what is “proper”, approaching reading as a form of active living rather than its opposite. Having studied fiction experience for some time, we have recently refocused on information reading practices, which are traditionally misconceived as devoid of affective experience. In my presentation I will show examples of simple creative tools that can help children choose and appreciate nonfiction within the library and elsewhere.
PhDr. Ľudmila Hrdináková, PhD.
Ľudmila Hrdináková je členom pedagogického a vedeckého kolektívu Katedry knižničnej a informačnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Jej hlavnou špecializáciou (a láskou) je detské čitateľstvo, v rámci ktorej zameriava pozornosť na psychológiu a sociológiu detského čitateľa, metodiku práce s detským čitateľom (a knihou), stratégie podpory čitateľstva a čitateľskej kultúry, orientuje sa i na širší kontext čitateľskej, informačnej, mediálnej a digitálnej gramotnosti (hlavne detí a mládeže). Venuje sa výskumu detského čitateľstva a gramotnosti, prednáškovej a publikačnej činnosti. Veľkú časť svojho profesionálneho záujmu a úsilia venuje metodickej činnosti v rámci workshopov, seminárov a pod., a priamej práci s detským čitateľom (prostredníctvom čítačiek, dielní, aktivít a podujatí).
ANOTACE:
Od vedy o čítaní k socializácii čítania
Príspevok priblíži nové trendy vedeckých skúmaní v oblasti čítania, ktoré bude ilustrovať ukážkami výskumnej praxe. Na základe výskumných perspektív načrtne potrebu intenzívnej popularizácie čítania a vedy o čítaní v ére umelej inteligencie a popíše koncept socializácie čítania.
From the science of reading to the socialization of reading
The presentation will introduce new trends in scientific research in the field of reading, which will be illustrated by examples of research practice. Based on research perspectives, it outlines the need for intensive popularization of reading and the science of reading in the era of artificial intelligence and describes the concept of socialization of reading.
prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
Jiří Trávníček je literární vědec a kritik. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se moderní českou a středoevropskou literaturou, v poslední době však hlavně čtenářskou kulturou (výzkumy čtení a knižním trhem). Spolu s Vítem Richterem z NK ČR připravili a realizovali pět statistických reprezentativních výzkumů čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013, 2018, 2023). Autor několika knih.
ANOTACE:
Čtení dnes
(ve světle posledních výzkumů)
Co ukázaly poslední výzkumy o našem čtení a čtenářství? Kam se posouváme? A pokud ano, tedy kam? Je pravdou, že čtení se ocitá v krizi? A co vlastně dnes znamená „číst“?
Reading today
(in light of recent research)
What has the latest research shown about our reading and readership? Where are we moving? And if so, where? Is it true that reading is in crisis? And what does „read“ actually mean today?
Mgr. Natálie Káčová
Natálie Káčová působí na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vede tým projektu Veřejné knihovny jako místa podpory budoucí zaměstnanosti (www.knihovna.ai), jehož cílem je podpořit veřejné knihovny v reakci na sociální dopady AI.
ANOTACE:
AI hype a veřejné knihovny: Jak být empatickými inovátory?
Jak naskočit na AI vlnu a nezapomínat na sociální odpovědnost knihoven? Představíme vám náš kvalitativní výzkum o rolích AI pro knihovny a designové experimenty, kterými chceme podpořit technologické a sociální inovace v knihovnické sféře.
AI hype and public libraries: How to be empathic innovators?
How may public libraries respond to the AI hype and keep their social responsibility in mind? We will present our qualitative research on the roles of AI for libraries as well as design experiments that we craft in order to support technological and social innovations for public libraries.
Ing. Petr Dvořáček
Technologický nadšenec zabývající se praktickým využitím AI.
V rámci doktorského studia na Ostravské univerzitě, Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování se zabývá problematikou bezpečnosti neuronových sítí. V minulosti se podílel na vývoji průmyslových aplikacích strojového vidění postavených na algoritmech AI.
Vede skupinu Ostravské AI café, jejímž cílem je dát dohromady lidi z Ostravy a okolí s nadšením právě pro AI.
Hudebník.
ANOTACE:
Jak nás může AI oklamat a jak jí to můžeme vrátit?
Člověk není v žádném případě neomylný. Do jaké míry to platí i o AI? Kde jsou „její“ slabiny nebo naopak silné stránky? Jakým způsobem lze AI oklamat a jakým způsobem nám to vrací?
How can AI fool us and how can we give it back?
Humans are by no means infallible. To what extent does this apply to AI as well? Where are its weaknesses or strengths? How can AI be deceived, and in what ways does it deceive us in return?
Ing. Petr Koubský, CSc.
Petr Koubský studoval na pražské Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.
Je redaktorem Deníku N pro vědu a techniku. Předtím byl novinářem na volné noze, redaktorem počítačových časopisů Softwarové noviny a Inside, softwarovým vývojářem a odborným pracovníkem tehdejší Československé akademii věd.
Učí vědeckou žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
ANOTACE:
Umělá inteligence změní duševní práci nás všech
Velké jazykové modely (LLMs) a na ně navazující nástroje typu ChatGPT jsou už půldruhého roku součástí našich životů. Zkoumáme, k čemu je použít, čteme o velkých nadějích i obavách, jež jsou s nimi spojeny. Příspěvek jednak vysvětlí, jak fungují, jednak se pokusí vymezit, kde jsou pravděpodobné hranice jejich možností a z toho odvodit, do jaké míry LLMs změní život všem, kdo se zabývají jakýmkoli druhem duševní práce.
Artificial intelligence will change the mental work of all of us
Large language models (LLMs) and related tools like ChatGPT have been part of our lives for a year and a half. We examine what they can be used for, we read about the great hopes and fears associated with them. The presentation will both explain how they work, and try to define where the likely limits of their capabilities are, and from this to deduce the extent to which LLMs will change the lives of anyone engaged in any kind of mental work.
prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD.
Slezská univerzita v Opave. Odborník v knižničnej a informačnej vede. Expert Európskej komisie pre kultúrne dedičstvo a digital humanities a programu COST. V roku 2019 hodnotiteľ projektu READ. Získané poznatky výnimočného vedeckého inovačného úsilia projektu READ spadajúceho do konceptu digital humanities v rámci etapy udržateľnosti projektu uplatňuje vo svojej výskumnej a pedagogickej práci. Patrí medzi popredných pracovníkov výskumu a vývoja, ktorý je rešpektovaný v domácom i medzinárodnom meradle a je vnímaný ako kvalitný garant, manažér a riešiteľ projektov v odbore knižničná a informačná veda a vysokoškolský pedagóg v programe knižničné a informačné štúdiá. Dvanásť rokov (2000-2012) bol generálnym riaditeľom Slovenskej národnej knižnice. V rokoch 2012-2017 bol prodekanom pre vedu a výskum Fakulty humanitných vied Žilinskej univerzity v Žiline. Má mimoriadne výstupy aplikačného výskumu zamerané na bibliografiu, digitalizáciu, písomné dedičstvo, dokumentáciu, štandardizáciu v odbore, ochranu a sprístupňovanie písomného kultúrneho dedičstva a jeho organizačné a výskumné aktivity majú mimoriadny význam pre rozvoj odboru.
ANOTACE:
Od digitálních obrázků k textům a překladům
Evropské knihovny, archivy a muzea, zejména v posledním desetiletí, vytvořily velké množství digitálních faksimilií. Některé mají institucionální digitální repozitáře, jiné zpřístupňují digitální dokumenty prostřednictvím centrálně agregovaných služeb (Europeana, Česká digitální knihovna, Slovakiana atd.). Příspěvek poukazuje na skutečnost, že řada digitalizací novodobých historických dokumentů i novodobých dokumentů je zpřístupňována pouze ve formě obrázků stránek, které ještě nejsou přepsány do editovatelné podoby, která by umožňovala jak jejich lepší všeobecnou dostupnost, tak i jejich pochopení a následný překlad. Autor ilustruje stávající stav přístupu k obrazům historických rukopisů a tisků z některých digitálních repozitářů. Vysvětluje inovativní možnosti zlepšení dostupnosti a využitelnosti digitálních faksimilií pomocí automatického přepisu, který využívá umělou inteligenci v platformě Trankribus.
From digital images to texts and translations
European libraries, archives and museums, especially in the last decade, have produced a large number of digital facsimiles. Some have institutional digital repositories, others make digital documents available through centrally aggregated services (Europeana, Czech Digital Library, Slovakiana, etc.). The contribution points to the fact that a number of digitizations of modern historical documents and modern documents are made available only in the form of images of pages that have not yet been transcribed into an editable form, which would enable both their better general availability, as well as their understanding and subsequent translation. The author illustrates the current state of access to images of historical manuscripts and prints from some digital repositories. He explains the innovative ways to improve the accessibility and usability of digital facsimiles through automatic transcription that uses artificial intelligence in the Trankribus platform.
Ing. Petr Očko, Ph.D.
Petr Očko vystudoval informační management a evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické v Praze a dále absolvoval Ph.D. studium v oblasti informační ekonomiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Začínal v roce 1998 v tehdy malé firmě, která by dnes byla označena za úspěšný technologický startup a která byla jedním z pionýrů komerčních webových aplikací v České republice. Jako expert v oblasti evropské ekonomické integrace se pak na ministerstvu financí od roku 2001 věnoval oblasti strukturálních fondů EU, od roku 2004 pracoval jako poradce náměstka ministra financí pro oblast finančního trhu a v roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. Od srpna 2007 pak působil v soukromé sféře jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2.
Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na ministerstvu dopravy a od srpna 2010 pak působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde měl na starosti zejména řízení klíčových programů na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, inovací a podnikání. V letech 2012–2013 měl jako pověřený generální ředitel na starosti také stabilizaci a rozvoj agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, následně pak také v letech 2022–2024.
Od roku 2015 vedl na MPO odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval zejména projekt Národního inovačního fondu či transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky. V březnu 2016 pak byl vládou jmenován předsedou Technologické agentury ČR a v jejím čele úspěšně napomáhal rozvinout podporu aplikovaného výzkumu v oblastech klíčových pro Českou republiku, včetně oblasti tzv. Průmyslu 4.0 a dalších významných trendů. Od července 2018 byl náměstkem ministra a nyní vrchním ředitelem na ministerstvu průmyslu a obchodu zodpovědným za zcela novou sekci digitalizace a inovací a věří, že Česká republika může v blízké době patřit v mnoha oblastech mezi inovační lídry. Věnuje se také akademické činnosti zejména v oblasti digitální ekonomiky.
ANOTACE:
Nové politiky v oblasti AI
Evropská unie v posledním období zahájila legislativní ofenzivu v oblasti digitální ekonomiky a připravila celou řadu nových opatření, která upravují oblasti jako digitální platformy, datovou ekonomiku či pravidla pro umělou inteligenci. Česká republika aktivně přispěla k úspěšnému dojednání mnoha z těchto návrhů v rámci českého předsednictví EU v druhé polovině roku 2022. Nyní přichází doba implementace těchto opatření, která výrazně zvýší ochranu spotřebitele i základních lidských práv a hodnot v online prostředí. Tato opatření budou mít významný vliv na celou řadu oblastí, včetně těch spojených s informační vědou a knihovnictvím. Shrnutí těch hlavních změn a forem implementace v českém prostředí bude hlavním předmětem tohoto příspěvku.
New AI policies
The European Union has recently launched a legislative offensive in the area of digital economy, with a number of new measures regulating areas such as digital platforms, the data economy or the rules on artificial intelligence. The Czech Republic has actively contributed to the successful negotiation of many of these proposals under the Czech EU Presidency in the second half of 2022. Now is the time for the implementation of these measures, which will significantly increase the protection of consumers and fundamental human rights and values in the online environment. These measures will have a significant impact on a wide range of areas, including those related to information science and librarianship. A summary of the main changes and forms of implementation in the Czech environment will be the main focus of this paper.